|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
|
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.
|
|
|
Vnímání ženské nahoty v 2. polovině 19. století v kontextu francouzského umění
Bažantová, Jitka ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza vnímání nahého ženského těla ve francouzské společnosti 2. poloviny 19. století. Ohniskem práce je snaha o objevení, vyzdvižení a interpretaci tématu ženské nahoty v dílech umělců tohoto období, jež vyvolávala silné reakce a ovlivňovala tehdejší kulturu. První část práce je věnována pozici ženy ve společnosti 2. poloviny 19. století na pozadí historických, sociálních a kulturních souvislostí a její proměny v kontextu první vlny ženského hnutí. Pozornost je zaměřena na některé významné představitelky raného feminismu a na cíle a změny, kterých se tyto osobnosti snažily dosáhnout. Druhá část diplomové práce popisuje a analyzuje vybraná umělecká díla s tématikou ženské nahoty. V prvé řadě se zabývá tvorbou akademických malířů, jež byli nositeli tradičních uměleckých ideálů a akademických pravidel pro zobrazovaní nahého ženského těla. Jejich umělecká produkce je v současnosti poněkud podceňována, v dějinách umění však hraje důležitou roli. Přínos jejich děl pro studium vnímání nahého ženského těla zde proto není opomenut. Zájem práce se následně obrací na impresionismus, význačný umělecký směr 2. poloviny 19. století. Ve středu pozornosti stojí impresionističtí malíři Édouard Manet, Auguste Renoir, Paul Cézanne, Edgar Degas a jejich díla. Předmětem analýzy je místo...
|
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Češi a Němci v Českých Budějovicích v 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století
Soušek, Josef ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vztahy mezi Čechy a Němci v Českých Budějovicích vymezené obdobím 2. poloviny 19. století a 1. polovinou 20. století. Hlavní důraz je kladen na souvislosti vlivu církve na vztahy mezi oběma národy v uvedeném místě a čase, které jsou popisovány na základě prostudovaných pramenů a odborné literatury. Zvláště jsou v práci probírána témata demografický vývoj města, českoněmecké soupeření, náboženský život, církev, řeholní kongregace, vzdělávání a výchova. Závěrem mé práce je zjištění, že se církev a jednotlivé kongregace neúčastnily národnostního souboje ve městě. Pouze se snažily fungovat ku prospěchu města a jeho občanů. V případě, že zřizovaly organizace jako např. školy, spolky, nemocnici, tak to bylo z důvodu toho, že ve městě chyběly, nebo neexistovaly v dostatečném množství v neustále rozvíjejících se Českých Budějovicích. A nezáleželo na tom, zda se jednalo např. o školu pro české či německé děti. Rovněž národnost samotných členů církve a kongregací nebyla rozhodující. Důležitým předpokladem se stala znalost obou jazyků ve městě, a sice němčiny a češtiny. Výraznější problémy nastaly pouze u koleje redemptoristů, která se stala ze strany kongregace nechtěně součástí národnostního soupeření ve městě. Soužití českého a německého obyvatelstva města skončilo...
|
|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu
Fischerová, Ema ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu" se zabývá vztahem mezi architekturou a politickými změnami druhé poloviny 19. století, tedy dobou zrodu tzv. moderních evropských národů. Politické, hospodářské a v neposlední řadě také společenské změny se promítly jak do stavebního slohu, tak i do výzdobného programu řady parlamentních budov. Na příkladu architektury vídeňského a budapešťského parlamentu práce zkoumá, zda a jakou formou se do staveb promítlo nové politické a národnostní uspořádání a s tím spojené ambice. Parlamentní budova, která je dokladem zásadních politických a společenských změn, se tak stává hlasatelem těchto ambicí a jejich programem. Toto její poselství je vyjádřeno architektonickým řešením, volbou stylu a výzdobou. Cílem práce je porovnání obou parlamentů, proto je koncipovaná jako komparativní případová studie. Je rozdělena do dvou kapitol, které se věnují vídeňskému a budapešťskému parlamentu v kontextu politické situace státních útvarů i měst, ve kterých se nacházejí. Bakalářská práce dochází k závěru, že každá ze zkoumaných budov je svým architektonickým řešením i výzdobným programem doslova ztělesněním společenského a politického klimatu své doby. Vídeňský parlament se však od svého budapešťského protějšku liší...
|
|
|
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
|
|
|
Vnímání ženské nahoty v 2. polovině 19. století v kontextu francouzského umění
Bažantová, Jitka ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza vnímání nahého ženského těla ve francouzské společnosti 2. poloviny 19. století. Ohniskem práce je snaha o objevení, vyzdvižení a interpretaci tématu ženské nahoty v dílech umělců tohoto období, jež vyvolávala silné reakce a ovlivňovala tehdejší kulturu. První část práce je věnována pozici ženy ve společnosti 2. poloviny 19. století na pozadí historických, sociálních a kulturních souvislostí a její proměny v kontextu první vlny ženského hnutí. Pozornost je zaměřena na některé významné představitelky raného feminismu a na cíle a změny, kterých se tyto osobnosti snažily dosáhnout. Druhá část diplomové práce popisuje a analyzuje vybraná umělecká díla s tématikou ženské nahoty. V prvé řadě se zabývá tvorbou akademických malířů, jež byli nositeli tradičních uměleckých ideálů a akademických pravidel pro zobrazovaní nahého ženského těla. Jejich umělecká produkce je v současnosti poněkud podceňována, v dějinách umění však hraje důležitou roli. Přínos jejich děl pro studium vnímání nahého ženského těla zde proto není opomenut. Zájem práce se následně obrací na impresionismus, význačný umělecký směr 2. poloviny 19. století. Ve středu pozornosti stojí impresionističtí malíři Édouard Manet, Auguste Renoir, Paul Cézanne, Edgar Degas a jejich díla. Předmětem analýzy je místo...
|
host ::
RSS.